okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 17. 12. 2006
článek číslo 535
autor: Anička

 

Ježíšek u Berušek

Akci předcházela krátká rada, kde jsme se bavili hlavně o tom, jak navodit holkám tu správnou atmosféru Vánoc- Atty se dožadoval tepla, protože (jak jsme potom zjistili) u Křížů mají doma teplo jenom jednou v roce- a to právě na Vánoce...
Když jsme si všechno vyjasnili, začaly se nám už scházet Berušky.
Vyrazili jsme rovnou ven, směr Jelení skalka, nakrmit lesní zvěř. Holky si vehementně odmítaly vzít rukavice a čepice, a tak jsme si řekli, že je trochu vytrestáme. Ještě než jsme zazpívali u stromečku na kraji lesa pár koled, byly tak promrzlé, že skoro nemohly otevřít pusy. Naštěstí potom zjistily, že když si nakapou horký vosk na ruce, bude jim tepleji. Cesta zpátky uběhla rychle, touha být v teple nás hnala dopředu.
V klubovně na nás čekal horký čaj a stromeček s dárky. Pepíno donesl klávesy, takže jsme on a já hráli koledy každý jednou rukou a občas každý v jiném rytmu. Naštěstí mají holky tak silné hlasy a chuť zpívat, že přes jejich řev nebylo stejně poznat co to hrajeme... Taky jsme oprášili staré české vánoční zvyky- lodičky života, rozkrajování jablek a hlavně házení botou, ze kterého se stal opravdový hit. Když u Hermi vyšlo najevo, že se do roka vdá, klubovna propukla v nadšený pískot a jásot, protože se tím potvrdilo, že ona a Vojta Tulis jsou oravdu skvělý (budoucí) pár.
Dárky byly ovšem to, na co se ty můry nejvíc těšily, a odolávat jejich žadonění at´ už konečně rozbalujem, bylo hodně těžké. Svých dárků se samozřejmě dočkaly a potom jsme si šli ven zahrát hru, kde musely přenášet dopisy pro Ježíška a nenechat si vytáhnout šátek od zloduchů. Bohužel byla naše nevinná hra přerušená vzteklým pánem, který se na nás chystal zavolat policii.
V klubovně jsme ještě trochu zpívali, ale pomalu jsme se začli ukládat ke spánku. Ukládat se ke spánku neznamená JÍT SPÁT- spát Berušky chodí zásadně po půlnoci. Přečetli jsme si 2 krásné vánoční příběhy a pak už jsme šli spát všichni.
Ráno byl k snídani puding a rozcvička od Pepína. Pak asi půlhodinová hygiena a česání a nakonec byl čas i na program. Z přímého přenosu z rádia se holky dozvěděly, že vyhrály lístky na vánoční zájezd kolem světa. Bylo ale třeba si pospíšit, vlak odjíždí každou chvíli. V Mexiku jsme poslepu hledali pinty plné sladkostí, v Dánsku kouzelnou mandli v nákypu, ve Finsku jsme zase bránili dárky Velkého Ukka před zlými skřety...
Jenomže čas se nám nachýlil a rodiče už klepali na dveře, tak jsme se v rychlosit sbalili a oddílovku/výpravu ukončili.
Ale že jsme si to zase užili!
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít