okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Abú Kír a Abú Sír

V jednom městě měli vedle sebe dva krámy dva řemeslníci, barvíř látek Abú Kír a holič Abú Sír. Oběma se vedlo špatně. Abú Kír byl lenoch, zákazníky podváděl a šidil. Kdo si dal látku k němu obarvit, víckrát se s ní už neshledal. O jeho nepoctivosti všichni věděli a nikdo k němu nechodil. Holič Abú Sír byl pilný a zručný řemeslník. Ale nic mu to platné nebylo, když měl chudý krámek a nemohl zákazníkovi nabídnout osvěžující koupel jako jiní holiči.
„Víš co,“ řekl jednou barvíř holiči, „pustíme se do světa.“

Když s tím Abú Sír souhlasil, Abú Kír ještě navrhl, aby všechny peníze, které vydělají dávali do jednoho měšce. Dobrák holič na vše přistoupil. Druhý den ráno vstoupili na loď, která se chystala vyplout. Na lodi neměli holiče, a tak se tam Abú Sír dobře uplatnil. Abú Kír se celý den jenom povaloval, a co Abú Sír vydělal na jídlo, to stačil projíst. Abú Sír však kamarádovi nic nevyčítal, byl rád, že se nají a v duchu si představoval, jak se jim dobře povede, až budou vydělávat oba dva.

Když se vylodili v cizí zemi, celý den chodili, aby našli místnost k pronajmutí, kde by mohli přespat. Když jednu našli, Abú Kír se ihned svalil na lůžko a usnul. A spal až do druhého dne odpoledne, zatímco Abú Sír už sháněl obživu na tržnici. Tak to chodilo den po dni. Abú Sír každý den odcházel za prací, večer se vracel s jídlem, které Abú Kír snědl skoro všechno sám, ani se z postele nezvedl.

Jednoho dne se holič Abú Sír rozstonal. Nemohl se hnout z postele a čekal, že se o něj nyní jeho přítel postará. Ten však ukradl všechny jejich společné peníze i jídlo a vydal se do ulic, pryč od nemocného přítele.

Jak tak chodil, všiml si barvířského krámu. Podivil se, že všechny látky jsou nabarvené jen namodro. Vešel dovnitř a chtěl , aby mu nabarvili šerpu, kterou nosil načerveno. Oni to však neuměli. To chtěl Abú Kír slyšet! Šel do sultánova paláce a ohlásil se u něj. Požádal ho, aby mu dovolil zařídit barvířskou dílnu, že umí barvit látky na různé barvy, nejen na modro. Předvedl mu , jak umí obarvit šerpu na červeno a od té doby už ji nikdy nesundal, protože věřil, že mu nosí štěstí. Sultán Sulaimán zahrnul Abú Kíra penězi, dal mu dům a služebnictvo a Abú Kír opět nemusel nic dělat, pouze rozkazoval svým služebníkům.

Abú Sír mezitím ležel nemocný a opuštěný na posteli a kdyby ho neošetřoval majitel domu, byl by jistě brzy zahynul. Takhle se však uzdravil a za nějaký čas se vydal zpátky na tržnici.

Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že jeho přítel si zařídil velkou barvířskou dílnu a žije si nyní jako král. Abú Sír se zaradoval, že s příteli vede dobře a vydal se za ním. Když ho však Abú Kír uviděl ve dveřích, zvolal: „Pomoc, zloděj! Vyžeňte ho!“ Hned se na nebohého holiče vrhli a vyhnali ho ven. Teď teprve Abú Sír pochopil, jaký je Abú Kír špatný člověk. Všechno ho bolelo, rozhodl se tedy, že si zajde do lázní. Když se však lidí ptal, kde je najde, lidé o lázních nikdy ani neslyšeli. Abú Sír se tomu podivil a dal se ohlásit u sultána, aby mu dovolil zbudovat lázně. Sulaimán mu lázně povolil, zahrnul holiče zlatem, dal mu dům a služebnictvo a brzy se stal jedním z nejčastějších návštěvníků lázní.

Když se Abú Kír dozvěděl, jak se příteli dobře vede, a začal žárlit. Navštívil sultána Sulaimána a řekl mu, že Abú Sír pro něho chystá speciální koupel, do které ale ať nevstupuje, protože Abú Sír do ní nalil žíravinu. Sultán nechtěl věřit a vydal se do lázní. Tam mu Abú Sír opravdu nabídl speciální koupel a sultán se zalekl, protože uvěřil slovům proradného barvíře. Zavolala kapitána stráže a nechal Abú Síra zavřít do vězení. Kapitán byl však dobrý člověk a věděl o dobrotě Abú Síra. Když nastala noc, zavezl holiče na ostrov naproti sultánovu paláci.

Nazítří sultán Sulaimán vyhlížel z okna svého paláce a spokojeně si zamnul ruce nad svou domnělou chytrostí. Když tu najednou žbluňk! – do vody spadl jeho prsten! A nebyl to obyčejný prsten, byl to kouzelný prsten. Když na někoho tím prstenem ukázal, nešťastníku ihned hlava upadla. Bez něj už se ho nikdo bát nebude!

Zatím Abú Sír seděl na břehu ostrova a lovil ryby. Tu největší potom rozřízl a jaké bylo jeho překvapení, když v ní našel překrásný prsten! Nasadil si ho na ruku. Později ho přišel navštívit kapitán lodní stráže a zalekl se, když viděl prsten na ruce Abú Síra. „ Nehýbej se, dej ruce dolů, nebo mě zabiješ!“ vykřikl. Okamžitě poznal kouzelný prsten. Vyprávěl o jeho moci holiči. Abú Sír ho požádal, aby ho dovedl do paláce. Tam sultánovi odevzdal kouzelný prsten na důkaz, že mu nikdy nechtěl ublížit. Sultán Sulaimán mu velice děkoval a barvíře Abú Kíra chtěl dát popravit. Když však za ním poslal vojáky, zjistili, že barvíř uprchl hned jak se dozvěděl, že se Abú Sír vrátil. Abú Sír si opět otevřel své lázně a žil si spokojeně, dokud neumřel.
Předchozí:
Následující:
Zpět na hlavní článek
vytisknout autor: Zdeny vloženo: 25. 7. 2008 (Kajman) 3131x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

Filuv blog
teepek
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás