okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Den I.

Den I. neboli pátek. V tento den všechno naše dobrodružství začalo. Poněvadž výprava byla velmi namakaná a super, musela začít brzy, abychom si to co nejvíce užili.

Sešli jsme se tedy již ve tři hodiny na vlakovém nádraží, tedy sešli moc ne, spíš bych řekl seběhli. Nikdo totiž moc nestíhal a tak hnedka jakmile Teo přiběhl, všichni honem honem do vlaku, poněvadž kdyby nám ujel, nebylo by to zrovna nejlepší...

Ale všechno nakonec dobře dopadlo, do vlaku jsme se nasoukali a před námi byla dvouhodinová cesta do okolí kousek za Brnem nazývané Moravský kras. I přes naši nedočkavost nám cesta ubíhala vcelku rychle, kecalo se, sdělovali se novinky, několik dobrovolníků hrálo Bang! a Neggy s Vaříkem probírali nejnovější úspěchy jejich Švestky.

Ale po klidné a pohodové cestě vlakem nás čekalo Brno. Na tento úsek cesty jsem se moc netěšil, museli jsme totiž přejít po rušných ulicích až k autobusové zastávce, kde nás měl odvést autobus na naší vytouženou základu Horní Mlýn. Ale díky rušným ulicím, nervózním řidičům, ještě nervóznějším chodcům a lidem se z cesty Brnem stal pěknej opruz. No, ale přečkali jsme to, na zastávku jsme se přeci jen dostali. Ale ouvej. Autobusy byly tak narvané, že jsme se tam ani omylem nemohli vejít celej oddíl, nejdříve tedy vyrazily holky. To jsem přijal s nadšením, poněvadž takhle jsme měli ještě 30 minut na to, abysme se shazovali do trní. Pak si toho všiml Neggy a pár kolemjdoucích. Ale to je zase jiná kapitola.

Autobus nám konečně přijel, nasoukali jsme se do něj a vyrazili. Po cestě díky Kennyho a Orlojovo akrobatickým kouskům, kde nechybělo ani válení se po zemi (nebylo se kde držet). Z toho měli všichni pěknou srandu, dokonce i pár nevěřízně přihlížejících se s námi občas zasmálo. Konečná zastávka však nebyla tak daleko, jinak by je asi z toho smíchu chytl infarkt. Taky kolik Brňáků potká v autobuse skauty, kteří mají obr baťohy, kteří se v autobuse válí po podlaze a kteří se na zastávce hází do křoví, že?

Naštěstí jsme to zvládli, nikoho nezabili ani nezranili a tak po vypakování z autobusu jsme se vesele vydali asi 1,5 km cesty na naše útočiště. Netrvalo dlouho a nám se vyskytl opravdu skvělý pohled. Před námi ležel jakoby mlýn, jakoby ubytovna a vlastně od každého trochu. Okolí bylo úplně senzační a tak celí rozradostnění jsme seběhli poslední kopec a byli na místě. Jelikož holky jeli o půlhoďky dříve, byly už ubytovaný a nám nechali jen normální modrý pokoj a super růžovej pokojíček. Strhla se tedy bitka mezi námi a Jeleny. Naštěstí jsme to vyhráli a se smíchem doprovázeli jelimany do jejich geniálního růžovoučkého pokoje (prej fialovýho, jak nám celou výpravu tvrdili).

Nestihli jsme se pořádně ani vybalit (sníst všechny sladkosti, co jsme si přivezli) a Hombré s Teem nás již svolávali na program. Na začátku nám řekli takové ty klasické lamárny, jako kam nemsíme, co musíme atd,... Pak nás poslali za kecání běhat (samozřejmě, že jsme úplným omylem běželi zrovna územím, kde jsme nesměli). Ale to není podstatné, podstatné je, že Hombré konečně začal vysvětlovat.

Nacházíme se totiž v okolí vesnice, kterou sužuje drakoun. A náš úkol byl jednoduchý, danou vesnici uchránit. Teda zbyl tam už jenom jeden vesničan na kterého útočily wyverny. Rozeběhli jsme se mu tedy na pomoc, strhla se bitka s jednoduchýmu pravidly: Nekopat a zabránit wyvernám v odnesení vesničana. Snažili jsme se ho všemožně ukrýt, poněvadž wyverny měly mega přesilu, ale s Hombréovýma hláškama, že na hnůj, do sklepa a na záchody to není dobrý nápad jsme to za chvíli vzdali a vedli vesničana na louku.

Tam se taky strhl poslední fajt. Občas to byla fakt sranda, třeba když Krtek běžel velmi velkou rychlostí na Pavlínku, Pavlínka uhla a Krtek tak trošku zaryl do země o 5 metrů dal. No co, ale prej tam nic nechytl. Ale svůj účel to splnilo, Pavlínka samým smíchem zapomněla na vesničana coby dub (nebo dup?). Nicméně za chvilku přišel drak a ten se s námi moc nepáral... Koho se dotkl, ten zkameněl a nepomohly ani Goofyho hlášky o tom, že on se ho dobrovolně teda nedotkl. Svázal vensičana, vzal si ho do svého doupěte a tam ho sežral. A nás ani nepozval na hostinu. Teda, asi jsem to spletl. Drak odnesl vesničana, vzal si ho do doupěte a my ho za to zabijeme a vesničana osvobodíme...

Začalo se stmívat, vydali jsme se tedy do chaty a pomalu se začali chystat na další program. Tentokrát byl vevnitř, naším úkolem bylo naspat na kousek papíru naší špatnou vlastnost, kterou by jsme chtěli splnit. Všichni jsme tedy postupně předstupovali před oheň, pronášeli slib, jenž nás zavazoval k plnění dané zkoušky do doby, než se nám to podaří. Ale pak už bylo opravdu pozdě, popřáli jsme si tedy dobrou noc kvičeli do spacáků.

Další den čekejte ještě dneska nebo zítra, uvidíme, jak se mně bude chtít:)

Teo nám právě vysvětluje, jak bychom měli plnit jednotlivé draky (vlastnosti, jenž bychom chtěli vylepšit)

A Goofy právě slibuje.

Následující:
Zpět na hlavní článek
vytisknout autor: Horníkov vloženo: 21. 4. 2008 (Horník) 1359x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

skauti Vsetin
Seleska
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás