okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Den pátý

Pro pořádek popíšu ještě včerejší pozdní večer. V průběhu dne se nám totiž sešlo několik varování od rodičů, že se přes nás asi přežene uragán Kirsten, který měl údajně být ještě silnější než Emma a jemu podobné…
Z tohoto důvodu jsme s PK v noci rokovali, jak to bude s programem. Na následující den byl totiž naplánovaný celodenní výlet. Dlouho jsme debatovali, zda se na výlet po okolních lesích a vysokých kopcích vydáme nebo ne, a nakonec jsme se rozhodli, že nejprve zjistíme, jaká je nejaktuálnější předpověď. Pudil nám (potom co jsme se nedovolali Piškotovi a vzbudili Zdenyho i jeho) řekl, že meteorologové doporučují zůstat doma a přivázat lehčí věci, takže jsme si řekli, že výlet nebude nejlepší nápad. Totiž, přece jenom, lehčí věci se mají přivázat – a Goofymu a jemu podobným by se asi nelíbilo, kdyby museli jít celý výlet na vodítku :-).

Teď ale nastal problém s programem. Protože jsme výlet přesunuli na pozítří, museli jsme logicky program z pozítří přesunout už na zítřek. Neměli jsme všechno nachystané a dořešené, ale co se dalo dělat…
Po dlouhé radě jsme konečně mohli i my zalézt do spacáků, teda až na Loca, který se ještě pokoušel slepit rozbitou legendu a Ádu, který se už pustil do náročné přípravy zítřejšího čtvrtého programu.

Když jsem se probudila, viděla jsem, že střešním oknem nade mnou svítí dovnitř sluníčko. A tak tomu bylo po celý den – i když se chvilkami zatahovalo a foukal jemný vítr. Kirsten nás tedy obešel – to bylo dobře. Škoda výletu, ale stalo se, riskovat jsme nemohli.

Dnešní rozcvička byla zakončena pořádnou pomstou šotkům. Hned vám to vysvětlím. S Horníkem jsme se zapomněli zmínit o jedněch drzých obyvatelích Švýcaráku – o šotcích.
To jsou takoví malí mužíčkové, kteří se každý den v počtu kolem šesti schovávali v obou srubech. Když je oddíl za celý den všechny nenašel, šotkové v noci způsobili hotovou paseku! Jejich největší zálibou bylo svazování tkaniček – svázat všechny boty, co se nacházely ve srubu do jednoho velkého chumlu – na to byli opravdoví mistři. Taky si PK to záškodničení pořádně užíval! Teda, ne, že bychom byli škodolibí... ale byla to fakt sranda! :-)
Dnešní ráno to ale šotkové doopravdy přehnali. Nejenže tradičně svázali všem tkaničky, navíc ještě nakydali do všech ešusů hořčici a u kluků pustili zhruba ve tři v noci znělku budíčku – to ovšem až potom, co jim pod postele nachystali lavory s vodou, takže když chudáci seskákali dolů, protože si mysleli, že už je ráno, čekala tam na ně studená lázeň. Pár se jich chytlo – Ludva například i se spacákem :-).
Takže potom, co se oddíl pořádně pod Ádovým vedením protáhl, vyrazil navztekaně na šotky, aby je svázal a nepustil, dokud neslíbí, že už to co dnes ráno nikdy, ale nikdy neudělají.
Ze začátku byl problém je dokonce i chytit, to se podařilo, ale to svázání, to byl oříšek. Šotkové se bránili úporně, a keců u toho měli také dost – zvlášť někteří :-).
Nakonec, abychom stihli snídani, musel Áda zapojit svoji sílu a pustit se do nich spolu s oddílem. Všichni – ač dost neochotně – slíbili, že zmizí a už se nevrátí a Nadějní mohli tedy vyrazit na jídlo, následováni dosti pomačkaným, utahaným a špinavým pracákem (alespoň já jsem teda zryla koleny velký kus louky :-) ).

Protože tento článek píšu až dlouho po zimáku a používám u toho neopravený programový plán, mám trochu guláš v tom, co se tento den dělalo a (to hlavně) v jakém pořadí.
Mám za to, že v prvním programu byla velkolepá bojovka (pro radost pánského osazenstva), a po výborném obědě přišel čas na hledání pokladu. Program se trošku zpozdil, jak Áda předpovídal (od konce rozcvičky až do třetího programu měli s Vaříkem co dělat s přípravou), ale to nikomu nevadilo. Holky odpočívaly vleže a kluci, ti se vždycky nějak zabaví – ať už šermováním nebo „výchovou“ některých mladších členů.
Když už program mohl začít, oddíl se dozvěděl, že bude hledat trpasličí poklad. Nešlo jenom o kopání v zemi, ale bylo potřeba i dost přemýšlet, aby pomocí indicí, které na sebe navazovaly, došel na místo, kde byl poklad schovaný. Ukázalo se, že to přemýšlení je docela oříšek - například když dvě družiny hledaly indicii u čepu u rybníka. Místo aby se pořádně rozhlédly okolo a našly provázek vedoucí do vody, za který stačilo mírně zatáhnout, Budu a Janča se svlékli a skočili rovnou do vody. Když Janča se o chvíli později převlékala ve srubu, s drkotáním zubů líčila holkám ze služby, že je to drsná hra, že MUSELA vlézt do rybníka... No co byste jim na to řekli? :-)

Po svačině přišel na řadu program, který jsem vytvářela s podmínkou, že by měl být dívčí - aby byla nějaká ta rovnováha, že. Bojovky se prý hrají pořád, takže je na řadě zase něco pro holky. Už dávno jsme v PK přišli na to, že holky nejvíc baví hry s volnými pravidly, ve kterých existuje více možností, jak je hrát a ve kterých ze sebe PK dělá... jak to říci slušně... pitomečky! :-)
Družiny měly v tomto programu za úkol si získat co největší náklonnost různých osob - všestranného umělce s kytarou (ztvárnil Laky), dobré sportovkyně (Žofka, jak jinak), velké romantičky (ztvárnila Meli), hazardního hráče (ztvárnil Vařík) a batolícího se miminka, které sklidilo největší úspěch (ztvárnil Áda).
A tak družiny dělaly všechno možné, aby získaly co nejvíc náklonnosti. Povídaly Ádovi pohádky a drbaly ho na hlavě, předváděly Lakymu známou balkónovou scénu z Romea a Julie, hrály s Žofkou hokej s klacky místo hokejek a podobné originální činnosti. Zajímavé bylo počínání Orloje, kterého Rysi vyslali za Meli - prováděl ji po lese, recitoval jí básně a nakonec ji požádal s vypůjčeným prstýnkem o ruku. Někdy žasnu, kde se to v nich bere...
Musím taky pochválit všechny rovery za vžití se do své role. Zvlášť neustále žvatlající Áda, který lezl po čtyřech po schodech, skulil se z nich a brečel jak na lesy, byl skutečně přesvědčivý :-).

Poslední aktivitou tohoto dne bylo povídání a pár úkolů na téma POSLÁNÍ, které si připravil Laky. Na to, jak se tomu bránil, se mu tento těžký program povedl moc dobře.

A teď už byl čas akorát na to jít spát. Tábor už se nám už chýlí ke konci a na členech oddílu už je vidět únava. Večerní kecání utichlo zase o něco dříve než včera a za chvíli se už dva sruby, stojící v Novohradských horách, ponořily do ticha. Oddíl dobře udělal, zítra jej čeká brzké vstávání...

"Dost dobrá bojovka"

Budu střeží nalezený poklad (ten jeho výraz je skoro hrozivý, že?)

Bugi je plně zabraná do recitace

Předchozí:
Následující:
Zpět na hlavní článek
vytisknout autor: Braen vloženo: 17. 6. 2008 (Pavla) 1387x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

Rysi z oddílu Naděje
dýchánek
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás