okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Den VI.

Aby Braen nemusela sepisovat všechno sama, rozhodl jsem se, že jí s tim kapku pomůžu...

A je tu další táborový den! Po obvyklém ranním stavání jsme se vydali na rozcvičku, kterou tentokrát vedl Teo. Nejdříve se udělalo pár cviků na protažení svalů, což bylo po včerejším pochodu důležité. A potom byla hra, v které jsme se hodně nasmáli, ale hlavně, po které jsme už byli jaksepatří protažení, mohli jsme se tedy vydat na skvělou snídani a ranní hygienu. Jakmile jsme snídani zbaštili, vyčistili jsme si zuby a umyli se (Já osobně se v tom nevyznám). Avšak kolem půl devaté již začínal první program s názvem Stezky.

Nikomu nedošlo, co se zde bude dělat. Ale když Teo přišel s tažkou plnou nových stezek, všem došlo, že tento program bude velice zajímavý a že konečně bude mít každý svojí stezku. Teo nám je tedy rozdal, a začal vysvětlovat všechny ty věci, které byly potřebné k tomu, abychom stezku dokonale ovládali. Při Teovo výkladu jsme si také vybarvovali. Tedy konkrétně zkrášlovali naše nové stezky, abychom je měli pěkné a hotové. Avšak čas letěl a tak zanedlouho nadešel čas svačiny. Po skvělém nasycení byl chvilku odpočinek na pokoji a pak hurá na druhý program. Ten nesl název Multikůltura.

V tomto programu nám Tesák rozdal noviny ze všech částí světa. Jedny z Německa, druhé z Číny a třetí třeba z Ruska. Oddíl se tedy rozdělil na 5 skupin a každá dostala jedny z těchto novin. Jejím úkolem bylo poznat z těch novin, o jaký stát se jedná, jakou má kůlturu, o co se tamní lidé zajímají, atd... Vznikl z toho velice zajímavý program, poněvadž žádná skupina svým novinám nerozuměla a tak se mohlo poznávat jen podle obrázků... Asi tak za dvacet minut se noviny vyměnily a každá skupina poznávala znova. Jakmile to měla hotové, počkala na ostatní a když to měli všichni, začaly se řikat poznatky, které jsme vyčetli z novin. Bylo tovelice zvláštní, vyčíst jen z obrázků kůlturu národa, avšak povedlo se nám to. Těsně to dočtení posledních novin přišli do pokoje Císko a Teo. Oznámili nám, že nás čeká další džabal, a to konkrétně želví. Naším úkolem bylo v družině utvořit dvojice. Dvojice se mezi sebou pak propletly tak, že jeden byl hlavou dolů a druhý ne. Tímto způsobem musela družina překonat určitou trasu. Zdálo se to velice jednoduché, avšak nebylo. Ten den se žádné družině nepodařilo tento džabal splnit. Po mnoha marných pokusech nakonec vypršel čas pro tento program a nastal čas oběda.

Na zachřestění jsme se tedy sešli s ešusy v jídelně a začalo se jíst. Po skončení výborného oběda nastal polední klid... Každý odpočíval po svém, někdo byl jen tak na pokojích, někdo spl... Avšak za nedlouho nastal třetí program, na který jsme si vzali i meče. Naší základnu napadla mnohanásobná přesila Afgánců, museli jsme tedy před nimy utíkat cestou, na které jsme získali zaklínadlo, které Afgánce zabilo. Nebylo to však tak jednoduché, na cestě bylo deset zastávek. U každé z nich bylo jedno písmeno do kouzla. Jenže dobře ukrtyto a tak družina se musela bránit proti Afgánci a ještě najít dotyčné písmenko. Byla to velmi napínavá hra ještě s více napínavým koncem, poněvadž po zabití Afgánce se každý rádce skácel k zemi a měl zlomenou stehení kost. Úkolem družiny bylo dopravit rádce do pokoje a ho položit na postel. Nyní si rádce začal stěžovat, že má hlad. Ostatní tedy běželi pro sestru, aby jim dala jídlo. Sestra tedy také přišla a donesla všem jídlo. Jenže rádcovi to ještě nestačilo. Nyní chtěl společnost. Družina se tedy vydala pro někoho z jiné družiny. Jakmile byl rádce spokojený, vzpomněl si, že potřebuje doktora. Doktor tedy přišel. Zjistil nemoc, která rádce sužuje a dal na ní družině lék. Ale byl tu malý problém, doktor chtěl peníze. Družina tedy musela utíkat za kupcem, který jim dal po splnění určitých úkolů peníze na lék. Ten družina koupila, dala ho sníst rádci a ten štastně obživl. Nyní byl už jen poslední úkol, a to vyjít ven a zazpívat pookřik. To jsme také udělali a nakonec jsme skončili jako druzí, což je skvělé. Jelikož tento program byl zdvojený, následovala nyní večeře. A po ní hygiena a hlavné shodnocení Jumanji.

Kolem půl osmé jsme se tedy sešli v roverské místnosti, abychom odhlasovali hlášku a nápad dne, dali políčka do Jumanji a také hlavně abychom poplácali po zádech minulou službu. Jakmile tot bylo všechno hotovo, nastal pátý program. V celé budově se vypla elektrika a Císko začal vysvětlovat hru. Úkolem bylo prokličkovat mezi rovery uvázánými na provaze tak, aby se nás nedotkli. A ještě k tomu získat čtyři zprávy. Bylo to velmi napínavé, poněvadž například Loco si stoupl tak, že kolem něj nešlo projít jen tak lehce. Museli jsme tedy vyzkoušet všechny různé finty. Avšak zanedlouho se nám to přece jen všechno povedlo, mohli jsme se tedy na zavolání sejít v jídelně. Tam nám Teo řekl, že se máme řevlíct do krojů. Všichni byli zvědaví, co se bude dít, protože převlečení do krojů znamenalo vždycky nějakou zvláštní údalost.

Asi tak za deset minut přišel Miky a řekl nám, ať jdeme do jídelny. Mně však řekl, ať počkám v kuchyni. V této chvíli se mi to zamotalo ještě víc, protože jsme nechápal, o co tu šlo. Za chvilku přišel Miky a vše objasnil. Já s Braenem jsme měli bít pasování. Já na panoše a Braen na rytíře. Todle jsem opravdu nečekal a tak jsem chvíli tomu ani nemohl uvěřit, avšak byla to pravda. Mým úkolem tedy bylo naučit se věty, které jsem pak měl řikat před oddílem. Za nedlouho se ozvala hudba a já s Brean jsme vstoupili do místnosti. První jsem byl na řadě já. Přestoupil jsem tedy tři řady svíček a stanul až před Teem. V této chvíli jsem dostal štít a meč, jako symbol. Nyní mi už jen scházelo postavit před libovolného rytíře. Potom Braen. Velý děj se opakoval, avšak Braen si nestoupla před rytíře, nýbrž si stoupla na úroveň rytířů. Celý večer se ukončil písničkou z gladiátora, pak už šel každý na kutě...
7:00. Uplynulo dalších 300 hodin a oddíl se setkává nad herním plánem Jumanji, aby odehrál další kolo. Na tahu je právě Ludva.

Zdá se, že Červovi snídaně šmakuje.

Po chodbách základny se celý den proháněly želvy - to vám byl fofr.

Detail zadní strany jedné z želv.

A toto je přímo makro zadní spodní želví hlavy - že tak trochu připomíná Škráňu :-)

Vojta (Hornikov) - autor článku, rádce Rysů a po dnešku první pasovaný panoš na stezce Quo Vadis. Jen tak dál Jimmy :-)

Předchozí:
Následující:
Zpět na hlavní článek
vytisknout autor: Hornikov vloženo: 14. 3. 2007 (Horník) 2299x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

dvojka Praha
roversky kmen
korálky od Kajmanky
fotoreklama
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás