okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Tarzani aneb výzva 1440

Tak že prý je pohled na svět nejlepší z koňského hřbetu, jsem někde četl nebo slyšel. No každopádně si to nemyslel Piškot ani Atty, kteří nás v rámci této zkoušky vyhnali na větví stromů a určitě hlavně proto, že si naopak mysleli, že nejkrásnější pohled na svět, je právě odtamtud.

No ale než vám začnu líčit pohledy do a z naší koruny, tak bych měl začít od začátku.

Informace o této akci jsem se dozvěděl díky tomu, že se Miky, tvůrce loga prokecl a zbytek byl už jen dílem ostatních „náhod“, takže ještě před oficiálním vyhlášením jsem zjistil, že Teo má už zamluvený tým s Pavlínkou a Hombrem a prostě, že je to veřejné tajemství.

Protože mi dal Miky košem a upřednostnil florbalový zápas v Práglu před tím tarzanit se mnou 24 hodin ve větvích volně zvoleného stromu do 10 km od Nového Města, tak „můj“ tým nakonec čítal dvě holky a jednoho člověka – totiž mne :).

Příprava samotná nic moc – přemýšlel jsem, jak mám holkám vytlouct z hlavy, že 24 hodin jen tak viset na větvi není dobrý nápad a že to rozhodně nebude taková brnkačka, jak si ony myslí.

Nakonec jsme strávili nějaké to odpoledne hledáním vhodného stromu – bylo jasné, že to je základ a čím víc času se přípravám věnuje teď, o to menší muka budou těch 24 hodin ve výšinách. Což se potvrdilo. Takže po pečlivém výběru jsme odklepli a označkovali strom kousek od Tří křížů a čekali co bude v den D.

Kupodivu jsme se do dne D dokopali sestavit jakš takš nějaký ten seznam a podle toho nabalit auto. Základem věcí byly dvě lešenářské trubky (díky sponzorům :)) a pár prken.

V sobotu ráno se nás sešlo v klubovně na zahájení požehnaně, všichni plni nadšení a elánu, jako že jejich strategie je nejlepší a ostatní jsou žabaři – tak nějak jsem to tedy vnímal :). Hodně mě dojal dárek od týmu ve složení Pavlínka, Teo a Hombre. Adventní kalendář s 24 čokoládkami měl svůj vtip a rozhodně i chuť – takže mě dostali, téměř slza ukápla (i když jsem zezačátku přemýšlel, jestli se jim nepodařilo do čokolády vpravit větší množství projímadla ať konkurenčním týmům ten život na stromě trochu zpestří :)))). No nebylo to tak a my si každou hodinu pochutnávali na čokoládě :). Tak zpětně díky.

Po nezbytném úvodu všichni vyfrčeli svým směrem a nejvíce (soudě dle sebe) se těšili na budování stromových paláců. My zvolili strategii dělby práce, takže po vyházení věcí z auta jsem se vyškrábal na strom a začal upevňovat trubky a prostě snažil se zmáknout co nejvíc práce než uplyne doba kdy budeme muset být na stromě všichni. Holky zatím bravurně zvládly výrobu udice na lovení úkolů.
Budík zapípal o půl 11, jako upozornění, že za půl hoďky musí být všechny naše krámy na stromě a měli jsme co dělat. Stihli jsme to s rezervou asi 3 minut, takže jsem si ještě dole užil svobodného „vyvenčení“ zatímco holky ze stromu jen závistivě zjišťovaly, že už to nestihnou…….

V plné sestavě a hlavně se spoustou krámů v koruně se už nepracovalo tak snadno, ale větší a nosnější část byla hotová, takže se i holky zapojily k vyplétání konstrukce a připevňování roštu pro matrace. Já zatím řešil jištění na vyšších větvích, kdyby nááááhodou něco s plošinou nebylo úplně v pořádku.
Jak už jsem psal, budování bylo super a tak jsme se po pár hodinách nadšeně zkusili uvelebit na poměrně útulné plošince s jedinou nevýhodou – nebyla úplně vodorovná a ještě by se hodily tak 2-3 matrace, ale výsledek lepší než jsme očekávali.
Lehnout si teď jen tak a poslouchat třeba MP3 přehrávač a číst třeba Yellow nebo Joy by byla dalších 20 hodin dost nuda, takže jsme se těšili na postupné úkoly, které se kupily pod stromem a my je v přesně určené časové intervaly lovili. Uvaření oběda byl úkol hodně pohodový a čína s ananasem se Aničce opravdu povedla – a pak byla zase chvilka klidu testovat plošinku v dost horizontální pozici, což si holky dost užívaly.
Představa, že tam bude trochu nuda byla úplně zcestná a já ani neotevřel žádnou z přinesených knížek, holky učení už teprve ne. Úkol střídal úkol (no tak častý zase nebyly, ale docela dobře se to čte, ne? :)) a navíc jsme pořád měli co řešit, vykládat a život na stromě nám zpestřovali i hasiči běhající na cestě pod námi. Kdo mohl tušit, že si dnešní den vyberou Tři kříže jako místo pro své závody – a tak jsme hlášky typu: „Ty vole bunkr na stromě, čum!“ nebo „to čekáte povodně“ – už ani neregistrovali.

Vítaným zpestřením byla výhra trsu hroznů nad Attym a Piškotem – další z úkolů.
No ale to byla asi tak poslední z našich aktivit, protože kolem půl deváté jsme tak nějak usnuli na naší nebeské plošině a probrali jsme se až v 6 ráno – když opomineme občasná noční probuzení, když jsme tak nějak sjížděli dolů.

Vlastně nesmím opomenout ještě akci těsně před spaním a tou byla samozřejmě cesta na záchod. To byla vlastně první věc, na kterou každý z nás tak nějak myslel, když se zmínilo 24 hodin na stromě. Mně to tedy problémy nedělalo, Máčka už měla odpoledne také možnost – nebo spíš nutnost to vyzkoušet, ale Anička nejdříve tvrdila, že 24 hodin se to dá vydržet – a co myslíte? No nedá, jistě, že nedá :). Takže když ji Máčka zasvěcovala do tajů jedné výhodné vidlice z větví, tak její nadšení muselo slyšet určitě půl města :). No ale zvládli jsme to a hotovo, už se o tom nebudeme bavit :).

Noc byla neuvěřitelně teplá a byl to opravdu super pocit ležet takhle vysoko. Nebylo to sice jako doma (ve třetím patře :)))) ale vyspali jsme se nad očekávání dobře. Ráno nás přivítalo sluníčko, které den předtím zklamalo, ale my už čekali jen na 11 hodinu. Uteklo to velice rychle a příště bychom navrhovali alespoň celý víkend – ani jsme si nestihli zahrát Osadníky a naučit se do dějáku, že? :). Díky tedy mému týmu za spolupráci, oproti očekávání jsme se nehádali, perfektně vykládali a moc hezky to uteklo – příště teda určitě na delší dobu.

Velký dík patří organizátorům – Piškotovi a Attymu, muselo to dát neuvěřitelné práce a moc toho nenaspali. Takže díky za to a díky za nášivku, všichni kdo tuto zkoušku splnili dostali totiž příležitostnou nášivku na kroj za tuto roverskou zkoušku. No a vydrželi jsme všichni – i kluci ze šesté třídy :).
Tak tuhle hromadu věcí jsme museli dopravit na strom v pozadí - jasan, ze javor.

Základní konstrukce dala práci - každý uzel musel držet na 100%.

Anička pózováním testuje plošinu :)

Hotovo a zabydleno - chvilka pro relax.

Úspěšný boj znamenal pro vítěze trs hroznů - mňam.

Kinderpták nám zanechal vajíčko hóooodně vysoko - při pokusu ulovit jeho budoucí "potomstvo" vznikla tahle fotka.

vytisknout autor: Zdeny vloženo: 8. 10. 2007 (Zdeny) 2224x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

dvojka Praha
dýchánek
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás