okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Povodně 2002

Konečně jsem se dostal k tomu abych přepsal svůj deník, který vznikal ve dnech 18.-26. 8. 2002, kdy jsem pomáhal v Litoměřicích na povodních. Jedná se vlastně o zápisky, které jsem každý den posílal svým kamarádům a našim, aby věděli jak se mi vede. Tak pokud nemáte opravdu co lepšího na práci tady to je:

Povodně den první - Po 19. 8. 2002

Do Litoměřic jsme dorazili celkem v pohodě a hned nás poslali pracovat do Terezína. Celý den jsme vyklízeli stacionář pro mentálně postižené lidi - práce to nebyla težká ale byla hodně únavná zvláš't kvůli tomu dementnímu bahnu, které je vážně všude. Celý to tu smrdí zkaženou zeleninou a mršinama. Všude jsou mraky policajtů, hasičů a vojáků, kteří řídí dopravu ale naštěští máme právo přednostního průjezdu. Parta je skvělá ale pohled na zničený vesnice je dost depresivní. Emise škodlivin zatím nikdo nemeří, všichni mají svých starostí dost. Zítra snad dovezou vakcíny a látky posilující imunitu. V diakonii vládne trochu zmatek ale to se snad urovná. Tak zatím.

Povodně den druhý poprvé - Út 20. 8. 2002

Ráno jsme vyrazili do Kopyst u Terezína, celá naše parta tedy cca 20 lidí. Přivezli nám tlakový čistič vody (wapku), nicméně nikde nefunguje proud a místy i neteče voda. Zachránili nás až energetici ze Žatce, kteří nám půjčili agregát, takže jsme celý den čistili proudem vody zatopené domy. Je dost překvapivé že i když je to jediný způsob jak se dá dostat bahno z baráku, spousta lidí se toho bojí, asi mají na vodu špatné vzpomínky. Po poledni se na nás přijel podívat pan Zaorálek a moc pěkně mu blikal majáček. V Litoměřicích byl ráno docela dopravní kolaps, teď k večeru se zase začalo propadat nějaké podzemí v Terezíně, který je stále ještě uzavřený. Nicméně cedule "vozidlo krizového štábu Litoměřic" nám otevírá cestu kamkoliv. Zdravotně zatím v pohodě, jen jedna dívčina má průjem. Tak se mějte a držte nám palce.

Povodně den druhý podruhé - Út 20. 8. 2002

Že ještě prudím, přišlo mi několik sms s dotazy tak na ně odpovídám:
1) jak je o nás postaráno - postaráno je o nás skvěle bydlíme v sídle Litoměřické diakonie, máme tu k dispozici sprchu, elektriku, tři jídla denně, no a jak vidíte i internet. Odsud vyrážíme každý den ráno do práce, tak v 9, děláme tak do 6 do večera dýl to vážně nejde. Diakonie začíná být pomalu zavalena humanitární pomocí, ale to je jen dobře. Vaří se tu naprosto skvěle, spíme na madračkách takže pohoda
2) hygiena - tohle je naprosto šílený - v záplavové oblasti si před každým jídlem musíme mýt ruce třikrát - v pitné nebo balené vodě, ve vodě se savem a pak opět v pitné vodě. Po návratu se kompletně převlékáme a opět myjeme savem. Očkování proti žloutence nemá smysl, vakcína zabírá až po 14 dnech, ale měli bychom dostat gamaglobulin na zvýšení imunity. Čekám, kdy to savo budeme muset kloktat. :-)
3) bezpečí - máme lézt jen do baráku, které prověřil statik, ale to se v praxi nedá dodržet, páč statiků je zoufale málo. Snažíme se řídit zdravým rozumem, máme tu i pár stavařů, takže na nás snad nic nespadne.
4) lidé - parta je sjetá z celé republiky, přesněji z Letohradu, Prahy, Pelhřimova, Brna, místní z Litoměřic a já, hrdý novoměšťák. Jsme vesměs studenti, pár lidi z gymplu, ekonomové, teologové, jak sem říkal pár stavařů, máme tu dva faráře a dva polní kaplany. Počáteční zmatek se už zklidnil, začíná líp klapat spolupráce jak s policií tak s armádou - ta by nám měla na zítřek půjčit agregát, takže by jsme mohli fungovat už na dvě wapky. Vesnice teď vypadá fakt děsně, před každým stavením tak dva metry vysoká hromada věcí na spálení, voda ale pořád klesá. Hasiči už vysušili celý terezínský hřbitov, ale práce je tam pořád dost. Terezín je sám o sobě dost depresivní město, ale zatopený vypadá ještě hůř. Už je jistý že pojedu domů nejspíš v sobotu - nikdo kromě domorodců nesmí v záplavovejch oblastech pracovat dýl jak 5 dní. Zítra snad přijedou nějací záchranáři což by nám asi dost pomohlo a ulevilo. No nic přeju dobrou noc sem ztahanej jak pes.

Povodně den třetí poprvé - St 21. 8. 2002

Dnešek jsme opět strávili v Českých Kopistech u Terezína, práce je tam pořád dost. Zoufale potřebujeme sehnat agregát jinak se nehneme z místa. Skoro ve všech domech je na podlaze pět centimetrů toxickýho sajrajtu a dokud ho nevyčistíme nedá se tam nic dělat. Centrála, kterou máme, stačí jen na jednu Wapku, přičemž další dvě musí stát. Něco nám měli půjčit vojáci, ale domlouvat se s nima je docela na mrtvici, takže snad dojedou až zítra. Do vesnice se dá už konečně dostat aniž by se člověk musel brodit zaplavenou oblastí, nicméně celé terezínsko je policii a armádou stále ještě uzavřené.
Začínáme být hotoví z vedra - kvůli kontaminaci musíme celý den pracovat v gumových rukavicích, holinách, dlouhejch kalhotech, bundách a hodně často v rouškách což je v třicetistupňovejch vedrech docela opruz. Jen pro představu, každý vypije za směnu zhruba 4 litry vody, ale na záchod nechodí celý den skoro nikdo. Na ulicích se strašlivě práší ale v domech jsou fůry vody. Vyklízeli jsme několik garáží, je to pěkný humus, našli jsme kromě jiného louh, ledek, kyselinu sírovou, hromady hnojiva, a spoustu lahví o kterých nikdo neví k čemu jsou.
Dalším obrovským problémem jsou stodoly - mokré seno se začíná zahřívat a musí se odvážet než se samovznítí. V několika stodolách se už z balíků začínalo kouřit, takže to byl docela stres. V několika domech už konečně byli statici, pár se jich bude bourat mezi nimi i dva z těch, které jsme včera vyklízeli. Další holka z naší party dostala horečku takže jela domů, ostatní jsou v pohodě, jen všichni padáme na hubu únavou. No těch pár dní to nějak vydržíme. Mějte se fajn a držte nám palce.

Povodně den čtvrtý poprvé - Čt 22. 8. 2002

Dnes se v Kopistech poprvé od povodni objevila armáda s těžkou technikou - udělali hromadu práce ale jejich organizace stála za pěkný prd. Bylo to lepší než nic, ale mnohem lepší by bylo kdyby dojeli už v pondělí a ne až teď, kdy už nejtěžší práce byla za námi. Obrovsky ale pomohli při nakládaní sajrajtu na náklaďáky. Jaké bylo moje překvapení když se z velitele vojáků vyklubal Milan Němec z Holubky, teď už ovšem v hodnosti poručíka, díky tomu že jsme se znali nám docela klapala spolupráce a nebyl problém dostat na nějakou práci pár vojáků.
Hned ráno jsme šli vyklízet k nějaké paní garáž a sklep a já blbec chtěl zjistit co je v jedné z PET lahví, tak sem si čuchnul a než bys řekl švec, vyletěla ze mě celá dnešní snídaně, byl to nějaký postřik na rajčata, pěknej humus. Další část dne jsme opět čistili baráky s Wapkou, jen byly jako obvykle problémy s proudem. K večeru nás zavolali do Terezína k nějaké paní, abychom jí vyklidili byt. Teprve teď začala ta pravá sranda, ve stěnách byly osmicentimetrové praskliny, podlaha byla místy prohnutá o dobrých dvacet centimetrů, přiznávám se že jsem se docela bál. Nic nakonec nespadlo ale barák je pravděpodobně na odpis. S Terezínem se to má tak, že vzhledem k zatopeným podzemním prostorám nikdo netuší kdy se co propadne, takže prozíravější rodiče poslali své děti pryč.

Zítra by jsme měli být konečně očkovaní proti žloutence nicméně vzhledem k tomu že jedeme domů je to trošičku paradoxní. Pořád se strašlivě práší, to je docela na provaz a všude to smrdí čím dál tím víc.

Povodně den čtvrtý podruhé - Čt 22. 8. 2002

Docela zvažuju, že tu zůstanu ještě týden, poraďte mi, jak to mám šetrně oznámit našim.
V sobotu se střídá další parta a dost by se tu asi hodil někdo kdo už ví jak to tu vypadá. Výbornou věci jsou "firemní trička" který fasujeme, strašlivě nám usnadňují komunikaci s lidma, ti už vědí co jsme zač a troufnu si říct že nás mají i docela rádi. Mějte se všichni fajn a jako obvykle nám držte palce, zítra jdeme pravděpodobně odklízet nějakej spadlej barák, tak ať vydržíme jako doteď bez zranění.

Povodně den pátý poprvé - Pá 23. 8. 2002

Už se zdá býti jisté, že tu zůstávám do pondělí, sice už nemám síly na to abych dělal celý den, ale budu tu co platnej dokud se nezapracuje další parta. Z té první už všichni odjeli a zítra by se měli začít objevovat další lidé.
Konečně jsme sehnali agregáty - poslali nám je z Telecomu z Brna a okamžitě se jim tu začalo říkat "boží trest". Jeden váži cca 150kg, žere 4 litry benzinu z hodinu, dělá neuveřitelnej randál a kouře jak z továrního komína. Nicméně je to každopádně lepší než nic. Ráno jsme tedy asi dvě hodiny napojovali agregáty a poté nafasovali elektrická kladiva a vrhli se na otloukání omítky což je mezi námi pěkně nechutná a vyčerpávající práce. Ještě štěstí že jsme to dělali jen dvě hodiny, protože z toho byli všichni úplně neuvěřitelně hotoví. Práce dnes končila už ve 12, konečně dojeli s vakcínama, takže jsme byli všichni očkovaní proti hepatitide A. Odpoledne jsem se skočil ostříhat a pokouším se trosku si odpočinout. Zdravotně je to naprosto v pohodě jen jsem ztahanej jako pes. Mějte se fajn a držte tu všem palce.

Povodně den šestý poprvé - So 24. 8. 2002

Celý den zatím žijeme v očekávání nové party která se tu objeví kolem poledního. Protože jsem byl unavenej, rozhodl jsem se, že na ně počkám a makat pojedu až odpoledne. Ráno přijeli čtyři lidé z médií - z Českého rozhlasu, pak borec z MF dnes a Pavlína Wolfová, budou tu s námi dělat do pondělí. Pěkně nás s prominutím nasral Čermák z Reflexu, který do Lidovek napsal, že dobrovolnická práce je symbolické gesto a dobrovolníci si léčí svůj pocit viny. Těžká práce prý zůstává na profesionálech. Tak jsme mu poslali dopis aby si přijel vyklidit jednu zatopenou králíkárnu debil jeden. No nic, napíšu ještě večer. Mějte se fajn

Povodně den sedmý poprvé - Ne 25. 8. 2002

Přijela nová parta a jsou úplně super, uvažoval jsem, že ještě zůstanu, ale bude lepší když pojedu už domů - všichni kdo jsou tady už týden začínají blbnout, zdají se nám sny o povodních, děláme chyby z únavy, bude to lepší zabalit než se z nás stane případ pro psychiatra. Já si například včera asi deset minut sypal brambory cukrem a divil jsem se že jsou pořád sladší, nebo jsem asi pět minut hledal kudy se do elektrické wapky leje benzín. Nejvyšší čas to zabalit a jet domů. Noc byla poněkud akční, jedno z nových děvčat nám začalo zvracet takže jsme vyrazili na pohotovost, tam nám řekli že s tím nemůžou nic dělat a že výtěry budou až v pondělí.
V nové partě je i jeden můj kamarád se svojí slečnou ze školy, takže to pro mě bylo příjemné překvapení. Pracovně bude dnešek poněkud hektický, protože armáda světí neděli (paradoxně na rozdíl od křesťanů) a ve vesnici dnes makat nebudou. Jinak se už nakládají hromady nepořádku na auta a začíná se s otloukáním omítek, což je práce nechutně těžká. Tak zatím a zítra nashle doma.

Povodně den sedmý podruhé - Ne 25. 8. 2002

Tak poslední den po práci, ráno v 8.39 vyrazím směrem domů a pokud vše půjde a pojede tak jak má, v 12:59 mě vláček vyloží v Novém Městě. Vůbec se mi odsud nechce, práce je tu ještě habakuk, ale už jsem vážně utahanej, a jak jsem psal začínám pomalu blbnout. Práce dnes byla dobrá, umývali jsme jeden byt, pak jsem chvíli lítal s Wapkou prostě taková všehochuť. Kopisty už začínají vypadat jakž takž k světu, nicméně to začíná být poněkud psycho, na lidi doléhá stres a několik domorodců se dneska zhroutilo. Takže pápá plaváčci, nashledanou ve městě.

Povodně den poslední - Út 27. 8. 2002

Ač se to nezdá, povodně pro mě ještě neskončily - dnes jsem musel k doktorovi, páč mě začalo nechutně bolet v krku, no skončilo to prozatím tetanovkou a ve čtvrtek jdu do nemocnice na celkový krevní testy. V pátek jsem měl začínat s dalším turnusem, ale jak se zdá asi z toho nakonec sejde, no aspoň mě uvidíte na oddílovce. O čem se mi moc mluvit nechce, ale asi bych měl je, že mi z toho pomalu začíná kapat na karbid. Nikdy bych si nepřipustil, že mě něco dokáže takhle rozhodit, ale pravdou je, že se v noci budím a se strachem kontroluju jestli spím v suchu a jestli kolem mě není nikde voda a mám docela panickou hrůzu z deště. Asi mi nezbyde než uznat že jsem psychouš a vyrazit s tím k doktorovi... Tož zatím a doufám že mi budete do blázince posílat buchty :-(
vytisknout autor: Pudil vloženo: 8. 11. 2004 (Pudil) 2627x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

skauti Vsetin
rovernet
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás