okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Připravte se na dietní režim příštího tábora!

Nemáme, nedáme, nevložíme...

Tak si tu sedíme tentokrát obě dvě – moje maličkatost a Alka, samozřejmě duševně jsou s námi Léňa s Jurou (za tu kytku mají oba dva plus, Fanda je žárlivostí bez sebe). Jenom tak přemýšlíme, co Vám máme ještě napsat – pochopte to tak, že zážitků je plná hromada, ale máme na starosti vybrat jenom to nejlepší. Možná jste si všimli, že Kajmanka stáhla svůj naprosto výtečný článek, hádejte jaký?

První problém, který se na táboře vyskytl, byly kadibudky v dost drsným kopci (po dešti to nebyl kopec, ale klouzačka), takže bylo nutné pro Alku zbudovat soukromé WC,. Této práce se ujali Komis a Poty, za což jim patří velký dík (a možná i dva díci:o). Soukromého WC využil i Miky coby fingáče na návštěvu z místní OHS, když bez uzardění překřtil Alčino WC na izolační WC a zdůvodnil to nutností postavit toto WC co nejdál od ostatních, "aby se nekřížily cesty bacilů" a hygienici jen nadšeně kývali, jak to máme inteligentně vyřešeno. Do této kadibudky se vešlo o mnoho více much, vos a můr (můr bylo na táboře samozřejmě víc), ale dokonce se tam i vešla osoba, která nutně potřebovala využít (ale i zneužít) tuto stavbu (postavenou bez stavebního povolení, protože měla základy pevně spojené se zemí). Rozhodně bylo zajímavé, když Alka postupně zjišťovala několikateru ztrátu toaletního papíru, který z nějakých záhadných důvodů (které vedení nehorázně zamítlo) neustále měnil místo určení. Za stálého matení veřejnosti a za pokus o zaplnění jámy na ně byl vyvíjen nátlak, aby tak již nečinili (ani v nočních hodinách, což bylo pro jedince se slabším měchýřem doslova utrpení), ale díra bohužel nebyla bezedná, takže nátlak byl nutný, jinak by se WC stalo nepoužitelným:o). Jak jistě znáte osazenstvo dospělé části tábora, mohla bych to do nich hustit třeba hustilkou a nic by nepochopili (tímto se omlouvám všem citlivějším jedincům). Samozřejmě velký dík patří i závěrečnému likvidátorovi (Tačudovi) této neuvěřitelné stavby, která jistě bude zapsána na seznam UNESCO (jakožto starobylá ruina). Tačud se s tímto úkolem utkal a během dvou hodin bylo dokonáno, po kadibudce nezbyla ani ta díra.

Komisovi se zřejmě práce stavitele zalíbila natolik, že se rozhodl zbudovat ve své rezidenci i manželské lože (aby měl pro sebe víc místa, hamoun jeden! Trekí lituji z celého srdce). Vyděsil tím nás obě (zbytek osazenstva byl zrovna na noční hře), protože ho budovatelský duch Prduch přepadl asi o půl jedenácté večer, čímž nám zavdal příčinu k hazardním sázkám o to, co (koho) se tam snaží dobít (od slova zmlátit, proto měkké, viďte, paní profesorko). Asi pět minut jsme se dohadovaly a chlámaly a pak bylo Šidélko vysláno na průzkum (a Alka v hangáru trnula strachy, s kolika modřinami a šrámy z boje s podvratným živlem se oba objeví, ale jak znám Šídlo, sázela bych spíš na to, že Komis dopadne podstatně hůř (a navíc, přece by neuhodil takovou něžnou, milou a přítulnou osůbku, jakou Šidélko bezesporu je. Protože ženu přece ani květinou neuhodíš, i když podle Fandy se skautky nepočítají mezi ženstvo, asi teda budem mužstvo nebo rangerstvo))

Vážení čtenáři, nyní se Vám pokusíme představit návštěvu OHS na našem milovaném (i proklínaném) tábořišti. Ačkoliv to byla návštěva všemi obávaná, dopadla nad očekávání skvěle, hlavně, díky prvotnímu šoku, o který se postarali duchapřítomní Jura a Léňa, kteří k momentu překvapení využili všech svých akademických titulů a hygieniky totálně rozhodili hned na úvod. Pak je předali Mikymu, který všechny nedostatky táborových staveb dokázal náležitě zaretušovat, takže hygienici byli doslova a do písmene nadšeni (a osazenstvo kuchyně umíralo smíchy, když slyšeli, jak Miky překřtil Komisovo nedávno dokončené letiště na lepší formu stanu izolace se slovy, že "náš zdravotník MUDr. Müller má rád pacienty pod neustálým dohledem" a také jak okomentoval již zmíněnou sólo kadibudku). Samozřejmě jsme před hygienou opomněli zmínit, že generální úklid proběhl teprve před několika málo hodinami, díky tomu, že Juru posedl věštecký duch a cítil návštěvu hygieny ve svých stále dobře zachovaných kostech, a proto vysmejčil kuchyň až se blýskala a my jsme tiše záviděli (jak ho má Léňa vycvičeného). Jura rovněž lehce naznačil programovým, že to tu bude za chvilku cítit jako v jeho hlavním pracovním stanu s nádhernými Milkami (na které Léňa vůbec, ale vůbec, podotýkám vůbec, abyste si to pamatovali, vůbec nežárlí). Programoví se mohli ochotou přetrhnout, protože měli po ruce 30 nadšených dobrovolníků, kteří na nás v kuchyni vyškemrali "kýbl kaďák" a "rejžák latrýňák" a s pomocí našeho skvělého táborového zdravotníka, bez kterého bychom se ani na okamžik nemohli obejít (kdo by nás zachraňoval před Krkovičkou) vysmejčili klasické všemi milované kadibudky na báječném kopečku (a zvlášť tu jednu, která vypadala lehce (u)jetě (děvčata ví, o které mluvím)) a kadibudky byly vyčištěny tak, že by i profesionální uklizečka (Popelka taky) bledla závistí.

Dalším veselým a poučným zážitkem byl večerní řev (nebo chcete-li zpěv). My, ležíce si vesele v týpku (sorry – v hangáru), jsme si několikrát musely cpát naše sluníčka (polštářky se jmény Fanda a Tomík) do uší, nebo jsme se zavrtávaly do několika vrstev spacáku a hermeticky uzavíraly oba dva vchody do týp … hangáru. Přes naši veškerou snahu, to bylo marné. Třicet lidí zpívajících Maracaibo nepřehlušíš, i když Šídlo a její ječák by to možná zvládl (přece jenom byla ve formě, což se ostatně potvrzovalo pokaždé, když v kuchyni bylo potřeba služby našich dětiček… Šídlův pokřik: "Službaaaa!" musel být slyšet až v Trpíku).

A teď oblíbené téma, služba. Všechny služby v kuchyni byly super, některé jsme musely k hrncům doslova donést, ale i tak odvedly skvělý výkon. Rády vzpomínáme na Hanze, který se službě několik hodin vyhýbal, ale nám neutekl. Sice si pod fousy brblal něco o čarodějnicích (a nebyl zdaleka jediný, kdo zastával tento lichotivý názor, Bouda ví, o čem mluvíme), ale pracoval dobře a s patřičným nadšením.

Teď trochu o vedení, které se naučilo umývat si své hrníčky od lógru, za celý tábor jsme nemusely posílat do křoví ani jeden (od loňska je to výkon, který byl po zásluze oceněn, Bouda opět ví a asi pochopí tento nepřímý dík). Mezi námi, komu by se chtělo lítat si pro hrnek do lesa, kdykoliv dostane chuť na kafe, a "ta čarodějnice" mu nechce ani říct, kde chudáček jeho hrneček leží, viď, Boudo? V druhém týdnu jsme se snažily odnaučit naše roverstvo závislosti na fialové Jihlavance, protože když došla, byla koupena červená, která nikomu nechutnala (pouze v případě nejvyšší nouze). Plán odvykací kůry zhatila Léňa, která jim dovezla jejich nektar bohů (v tomto případě roverstva, které nemá s božskou podstatou vůbec co do činění), ale netěšte se, vážené roverstvo, příští rok v odvykací kůře pokračujeme, tentokrát už od začátku tábora. Pokud Vás Léňa nevezme pod ochranná křídla, máte se na co (na nás) těšit! Od této chvíle přijímáme úplatky od výše jedna mléčná čokoláda (minimálně 100 g) na osobu a den od těch, kteří si nepřejí v této odvykací kůře pokračovat. Upozorňujeme Vás, že v nejmenovaném novoměstském supermarketu začínajícím na P, naleznete čokoládu (je vedle gumových medvídků), která má úctyhodných 300 g a 100% vyhovuje našim absolutně nenáročným požadavkům.

Už jsme vás dostatečně potěšily (postrašily), a nechceme-li skončit na katovské smyčce, musíme končit, ale jenom pro dnešek, MY SE VRÁTÍME!!!

S pozdravem Alka a Šídlo

PS.: Kdo přesně odliší pasáže psané Alkou od Šídlových, může se těšit na zmíněnou 300 g čokoládu. Upozorňujeme čokoládychtivé čtenářstvo, že o některé věty se mohly podělit (a také podělily) obě dvě milé, přátelské, něžné, přítulné, kouzelné, láskyplné a mírumilovné autorky.
vytisknout autor: Šídlo a Alka vloženo: 10. 9. 2004 (Šídlo) 2576x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

dvojka Praha
Seleska
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás